Karate-P-Klub Tábor

:: Karate-P-Klub Tábor ::

Naše mrazivá cesta na jih,
na Šumavu !

Ano, jsme tu znovu a hlásíme se z vysílání Rádia Šumava. Právě jsme obdrželi zprávu, že výprava horolezců umrzla blízko Švarcenberského kanálu, les všude kolem jim byl osudným, už se z něj nevymotali!

… tak to naštěstí nebyl náš případ

…

Mezi zúčastněné počítáme Našeho Senseie Josefa Pěknice, dále Radek Pěknic, Petr Sovadina, Michal Sovadina a jeho dvě ratolesti (Míša a Anička), Pepa Král, Otto Cipin, Pavel Stupka, Radim Havrlant, Eva Frommová a moje maličkost, Iveta Pěknicová .

To my jsme se cestou na jih vydali v počtu 12ti osob v sobotu ráno, asi před osmou hodinou ranní. Ve třech vozidlech jsme si to mastili směr Šumava a především tedy do obce Stožec, která je hned za takovou tou čárou, kde se dřív kontrolovaly pasy, ale na to už se teď, po vstupu do EU přece nehraje …

No takže zpátky k věci, jeli jsme si v pohodě, tedy nejdřív, jak jsme se tak pomalu a jistě přibližovali k horám, se nám zdálo, že se sněhem to bude žalostné, ale hory se pak asi pěkně naprdli , jelikož jak jsme se přiblížili ještě víc a víc, tak tam bylo sněhu fakt hooodně !!!, až jsme z toho byli nuceni nasadit řetězy. …no co, tak hlavně, že sníh BYL!!!
Pak jsme s řetízkama v pohodě dorazili do Stožce, hodili věci na pokoj a ohákli se do lyžařského. Tedy do akce jsme vlastně vyrazili celkem pozdě, asi až kolem 11,30 hod. … ale tak, mohlo být i hůř, ŽE!?!

U turistické mapy jsme hledali pro nás tu nejlepší alternativu běžkařského výletu, až nás horský vůdce, Petr Sovadina (dobře možná se na tom podílel i Michal Sovadina – tak aby mu nebylo líto, že ho tu nezviditelním ), nakopl směr Nové Údolí. Jeli jsme trasou, kde se střídal terén mírně do kopce až hoooodně do kopce, z kopce ve výjimečných situacích+ vlastně celá trať byla spíš do kopce, ale ve finále následovala odměna v podobě asi 2 km slušného šusování – takže ty kopce za to stály !!!

Mezitím jsme se také samozřejmě museli občerstvit a k tomu došlo právě v Novém Údolí. Potkali jsme tam takovou hospůdku, která byla ovšem plná hostů, a tak jsme se naobědvali jen u pultu a to pravým nefalšovaným českým pivem – které nám také poskytlo vlastně mnohem víc vitamínů a energie než ňáký knedlo vepřo zelo nebo jiné české speciality.

Po vypití nápoje bohů jsme opět nasedli do lyží a dál to šusovali do kopce … Počasí bylo né zcela ideální, celkem mrzlo, ale tak sluníčko čas od času taky vykouklo. Na chatu jsme dorazili asi kolem 17té hodiny, tedy páté odpolední. Pak jsme se koukli do restaurace ve Stožci a skoukli jejich jídelníčky a to stačilo ke spokojenosti všech. Kdo by si přál ještě něco jiného po 20ti kilometrech na běžkách !!!

Večer jsme vyrazili do té samé restaurace, vlastně žádná jiná asi už volná nebyla , divné…
Zde byl maškarní ples, ale my žádné masky neměli…což zase tak nevadilo.. stejně jsme seděli u televize, zrovna dávali hokej ČR – Finsko …takže o napětí nebylo nouze. Ten hokej se nám teda sice moc nepoved (když jsme to s těma Finama pěkně prossssrrrrrrr…no ale co, jsou horší věci, jako třeba umrznout…), ale my jsme i tak odvážně a sebevědomě spásali švédské stoly na plese … Ti nejodvážnější se odvážili i na parket, takže všichni …

Ovšem pár chlapců to přehnalo…že Otto, Radku, Pavle …a to byl teda mazec! Prostě se vrátili k ránu, zatímco my poslušní jsme už dávno spali a snili. Ráno jsme se znovu (nečekaně!) potkali na snídani a poté jsme vyklidili pokoje a znovu vyrazili na běžky, ovšem bez těch tří zmíněných, ti nebyli schopni ničeho jiného než stát, koukat a tupě koukat! Trošku se nám v noci unavili no… Takže ti na nás čekali a my jsme si dali jen takovou 10kmetrovou trasičku, zase do té hospůdky na občerstvení a zpět . Počasí bylo mnohem lepší než předešlý den, zima nebyla a sluníčko pálilo! Takže super bezva výlet, ta neděle prostě stála za to! Ovšem tím naše dobrodružství nekončí … to by snad ani nešlo …

Takže chvíli po 12,30 hod. jsme přicupitali k autům, naskákali do nich a jeli domů, do Tábora … daleká to cesta …

Vtip přišel, když proti nám na normální silničce vyjelo nějaké auto a Petr Sovadina, ušlechtilý to pán, se mu chtěl briskně vyhnout, tak to zalomil do strany, ovšem pak už to nešlo zalomit zpátky … tak jsme dumali co s tím …tlačili jsme zezadu na auto, nepomohlo, podkládali jsme kolo ňákým matrošem – asi dřevěný cosi – nepomohlo, AŽ !!! …ano je to tak, nekecám ! …spolehlivá Fabie Sedan (zdůrazňuji) díky své obrovské síle vytáhla Volkswagen Passat Combi (zdůrazňuji!!!) z toho sněhu, kde se nám Passat zahrabal až do hlíny … …Zkrátka Fabie ukázala co v ní je …no jo, kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten čumí …

A teď si vzpomínám, že jsme ještě zapomněla na vtipnou příhodu, která nás potkala na cestě na hory v sobotu, bylo to už blízko naší cílové destinace, když … bavili jsme se takhle v autě …, prostě Otto: „Co kdyby tady proti nám vyjel třeba náklaďák?“ a my jen: „Prosim tě, Otto, co by tady asi dělal náklaďák…(ty si úúplně trapnej )“ … a prd ho, za chvíli proti nám vyjel ňákej odhrnovač sněhu, no takže docela sranda … naštěstí se mohl nacpat dost na stranu, když měl to odhrnovadlo sněhu a zvládli jsme kolem něj projet, ale Otto, ten teda umí nahnat strach!

Jinak zpáteční cesta proběhla docela v pohodě, až na to, že jsme jeli jen dvě auta … 3. muselo odjet už ráno, malý Míša Sovadina ráno několikrát omdlel, tak se přiřítila sanitka a pak ho brali do Nemocnice do Prachatic …atd.atd. …zkrátka, to třetí auto jelo PRYČ!!!

Navrátili jsme se asi kolem 16.00 hod. …zvládlo se vše jak mělo, teda až na ty tři, co to v sobotu večer nezvládli … ŽE HOŠI!!!

Už se určitě všichni těšíme, jak si za rok něco podobného zopakujem, byla to super akce !!!

Chválíme Našeho pana trenéra, jak dobře to zase vymyslel !!!

Iveta Pěknicová
Karate–P–Klub Tábor

Návrat na obsah