Jak jsme běhali po Velké Fatře a bylo nám dobře
(víkend 27. - 28. srpen 2005)
Na hřebenovku Velké Fatry jsme se vydali z Vyšné Revúce. První stoupání (do Prašnického sedla) bylo příjemným rozehřátím po ránu trochu ovadlého pohybového aparátu. Řekněme, že únava byla způsobena dlouhou jízdou vlakem
Počasí nám přálo velice a tak se nám brzy i ze zalesněného hřebenu otevřely nádherné výhledy na hřeben Velké Fatry a Nízkých Tater. Myslím si, že stoupání na Krížnou si každý z nás bude nosit jako milou vzpomínku až do dalších hor (předpokládám, že na Rakytov taky jen tak nezapomeneme
)
Nesmím zapomenout zmínit, že Ota se již před Krížnou vyznamenal mimořádně chutnou kávou a po celou dobu našeho pobytu kraloval hušáku a ešusu, takže si vysloužil naši vděčnost a řád „Zlaté fatranské vařečky“. Snad ti to Oto někdy oplatíme.
Pohodová cesta nás dál vedla z Křížné přes nejvyšší horu Velké Fatry Ostredok (1 592
m.n.m) a Suchý vrch na chatu pod Borišovem. Nikdo si nenechal ujít možnost pokochat se nádherným podvečerním pohledem z Borišova a tak jsme po letmém osvěžení s chutí vyrazili do příkrého kopce. Výhled byl parádní a nám se pak spalo opravdu báječně.
Druhý den začínal krátkým, ale příkřejším stoupáním na vrchol Ploské (1 532
m.n.m.) Svačinku před Rakytovem korunoval Zdeněk vynikající margotkou na téměř meditační záležitost. Bzučení hušáku, vůně kávy a čokolády, veselé historky z natáčení a celkově báječná nálada tvořily rámec celého pobytu. Když se nám pak ještě podařilo v lesnatějším terénu sejít za drobného deště ze značené cesty dobrali jsme se až k zenové úvaze – „jdeme po správné cestě?“. Lehký cross v bahně a kleči nám neubral na náladě, ale nebudeme zapírat, že tělo dostalo trochu zabrat.
Protože Ota si přál přijít do Ružomberka po červené (lákala ho zejména možnost získat další dvě vrcholové prémie) a tým se nakonec v těsném hlasování rozhodl přijít po zelené (ano, byla to ta méně namáhavá varianta), zůstala zde potřeba někdy se sem vrátit a splnit i tento sen. Doufám, že to bude už příští rok.
Závěrečná večeře v Ružomberku byla vynikajícím a příjemným přemostěním mezi světem hor a návratem do civilizace. Pojďte příště s námi – vsadil bych se, že se vám to bude líbit.
Michal Sovadina
Karate–P–Klub Tábor
|
Kde nás najdete: |
Karate - P - Klub Tábor |
Josef Pěknic / 5.DAN |
Mezinárodní instruktor JKA Karate |
tel: 777 566 440 |
peknic@karate-tabor.cz |
Sponzoři |